Vzhled a rozšíření: Habr (Carpinus L.) je rod stromů, vzácně keřů. Je to statný strom s mohutnou vysoce klenutou, leč někdy poněkud nepravidlenou korunou. Kmen je pokryt šedou hladkou kůrou, větve leskle hnědou. Listy jsou střídavé, podlouhle vejčité, na vrcholu krátce zašpičatělé, dvojitě ostře pilovité. Pupeny habru jsou drobné, štíhlé a rostou střídavě. Mají červenavě hnědou barvu, zatímco větvičky jsou tmavší, skoro černé. Nápadné je na pupenech také to, že působí ojíněným a jakoby vysušeným dojmem, jako by měly na povrchu tenké suché šupinky. Květy jsou jednopohlavné, v oddělených květenstvích. V samčích jehnědách jsou jednotlivé květy umístěny jednotlivě v úžlabí listenů, okvětí i listence u nich chybí, tyčinek obsahují 4-12. Samičí květy uspořádány také v jehnědách a mají šupinkovité okvětí a 2 nitkovité blizny. Plod je oříšek s křídlem, které vzniklo srůstem 3 listenců. Opylování i rozšiřování plodů se děje pomocí větru. Habr obecný (Carpinus betulus) zařazujeme do čeledi habrovitých, ve starší odborné literatuře nalezneme i jeho zařazení do čeledi lískovitých. Habry jsou domácí původní dřevinou, rostoucí nejen v celé Evropě, ale i ve střední Asii. Ve volné přírodě habry dorůstají výšky až 30 metrů, koruny pak dosahují průměru kolem 20 metrů. Pro živé ploty habry mají výšku od jednoho až do 4 metrů, v zámeckých parcích ale nalezneme i živé ploty ve výšce 6 metrů. Jeho původní areál zahrnuje Evropu, Kavkaz a Asii od Turecka po Írán.

Vzhled a rozšíření: Bříza bělokorá vyrůstá jako statný strom, popř. i jako zakrslý stromek vysoko v horách nebo na severu v chladném podnebí. Kůra je v mládí a na větvičkách hnědá, posléze se mění v bílou, příčně se odlupující borku, která je neocenitelnou pomůckou při rozdělávání ohně v přírodě. Větve nižšího řádu a letorosty bývají často převislé (odtud název pendula). Pupeny špičaté, lesklé a lepkavé, odstávající. Listy trojúhelníkovité, zaoblené, okraje listů pilovité. Samčí jehnědy převislé, 4-7 mm dlouhé. Plody - drobné nažky jsou asi 2 mm velké a lehké (rozšiřují se větrem na velké vzdálenosti). Je to zdaleka nejhojnější druh břízy v Evropě. Důvod jejího dalekosáhlého rozšíření od jižní Evropy až na daleký sever, případně do odpovídajících výškových poloh alpských pohoří Evropy, spočívá v její nenáročnosti a odolnosti vůči nepříznivému klimatu. Pravděpodobně přitom hraje důležitou úlohu její nápadně bílá kůra, která odráží podstatnou část dopadajícího záření. To se zdá být, zejména na silně a vytrvale osluněných místech, velice účinný znak přizpůsobivosti. Bříza představuje nenáročný rychle rostoucí strom, dorůstající výšky až 25 m, který je často používán a vysazován při rekultivacích krajiny či osazování exhalacemi odlesněného území. Je to typický pionýrský druh, který je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé kulturní krajiny (opuštěná pole, louky, ale především skrývky, výsypky apod.). V hospodářských lesích však bývá často vnímána jako plevelný strom. Její dřevo dobře hoří, kůra hoří i mokrá.

Etiologie: Zármutek, leknutí, vztek, potlačená mrzutost, finanční ztráta.

Indikace: Deprese, bez nálady, poruchy oběhu, srdeční choroby. Choroby kostí (výrůstky, chronické procesy). Arterioskleróza. Zelený zákal.

Charakteristiky: Náladovost, prudké emocionální výbuchy a symptomy, hovornost, stěhovavé bolesti, „zatvrdliny“ (žíly, žlázy). Chronické procesy. Sebevražedné myšlenky.

Symptomy: Prudké symptomy, hádavý pacient, špatná paměť, sebedestruktivní trápení. Nachová tvář. Bolest hlavy, z niž je pacient zmatený. Fotofobie. Nepříjemný zápach z úst, špatné zuby. Krvácení z dásní. Ztvrdnutí cervikálních žláz. Zánět varlat, nadvarlat, hydrokéla.  Vysoký krevní tlak, zrychlený, nepravidelný pulz. Noční bolest noh, hlavně na patě. Chladné páchnoucí pocení noh. Neklidný spánek, nahlas pláče. Velmi zimomřivý, třes.

Zhoršení: emocemi, psychickou zátěží, v noci, chladem, alkoholem.

Zlepšení: na čerstvém vzduchu, hudbou, měsíčním svitem, studenou koupelí.

Indiánská ředkev. Rostlinka rostoucí v Americe, Číně, jejiž jed způsobuje podráždění mysli.

Etiologie: Zpěv, hovor.

Indikace: Dítě bez chuti k jídlu, bez nálady, hubené, s bolestí hlavy. Onemocnění hrdla, hrtanu, afty v ústech. Astma. Urémie.

Charakteristiky: Žíravé sekrety, bodavé bolesti. Mrzutý, tvrdohlavý pacient.

Symptomy: Pacient má ucpaný nos, vrtá se v něm. Kýchání. Charakteristická je suchost úst, nemocný si z nich trhá kůži. Bolestivý zánět, hluboké pohmožděniny, pálivé bolesti. Bolestivé broušení hrdla, má pocit jakoby měl otevřenou ránu v hrdle. Chrapot, přeskakování hlasu. Zvětšené krční žlázy. Bolest hlavy, která se zhoršuje když si pacient zabalí hlavu. Malá tvorba moče.

Zhoršení: projevem (přednesem), vlhkem, teplem, lehem.

Trijodid arsénu.

Indikace: Kašel, senná rýma, opakující se horečky, chronické folikulární zápaly mandlí. Časté průjmy; chronické plicní problémy, nehojící se zápal plic; TBC; problémy s ledvinami; zánět osrdečníku (myokarditida), vpáčené bradavky. Páchnoucí, krvavý, žlutý, dráždivý výtok.

Charakteristiky: Podvyživený pacient, suchá, drsná, tmavá kůže; dráždivé výměšky; chronické potíže.

Symptomy: Krátký, řezavý kašel, obtížně rozpustné sputum. Sekrety žíravé, hojné, lepkavé, způsobují pálivou bolest. Velmi silná bolest při kořeni nosu. Pacient cítí oči těžké. Hodně kýchá. Má pocit poraněného hrdla. Odpoledni zvýšení teploty; noční pocení. Chce hodně tekutin. Zimomřivý pacient. Bolest hlavy od studia. Závrať s třesem.

Zhoršení: Suché, chladné počasí, námahou, kouřením.

Zlepšení: čerstvým vzduchem.

bílý arzén, oxid arsenitý.

Etiologie: Vyčerpání, změna počasí.

Indikace: Infekční stavy, onemocnění žaludku a střev (zvracení, průjmy, infekce, otrava jídlem, vředy střev), onemocnění dýchacích cest (bronchitida, astma), infekce močových cest, kožní choroby (infekce, ekzémy, psoriáza), strachy, úzkosti, nespavost, anémie, ztráta hmotnosti.

Charakteristiky: Silný neklid a nejistota.

Symptomy: Vyčerpanost, bledost. Důležitým rysem je nejistota, nedostatek sebedůvěry, který zakrývá přehnanou přesností, snaží se je kompenzovat pedantním pořádkem ve svém okolí. Má strach z nemoci, smrti a zlodějů. Je velmi zimomřivý, třese se zimou, cítí se slabým. Má žízeň, ale jen upijí po hltech, chce studenou vodu (zhoršuje potíže). Pálivá bolest v hrdle, sotva dokáže polykat. Páchnoucí výměšky, pálivá bolest, které se paradoxně zlepšují teplem. Při rýmě řídký, dráždivý výtok, pod nosem zčervenání, ucpání při kořenu nosu. Onemocnění horních cest dýchacích snadno přejde na plíce, tehdy lapá po dechu. Suchá, šupinatá kůže.

Zhoršení: v noci od 1 do 3 hodiny (to je velmi důležitá modalita), na břehu moře.

Zlepšení: teplem ve všech formách (mimo bolesti hlavy, ta se zlepšuje chladem), společností.