Ztráta přátel, konec dětství

Dobrý den,

jsem na prahu dospělosti, ale cítím více smutku než radosti. Hodně jsem ztratila svých přátel z dětství. Před 3 roky to byl šok. Najednou ti všichni, které jsem měla ráda, jako by se rozutekli a celá banda se rozpadla. Těžce jsem to nesla a hodně vzpomínám i dneska. Vybavují se mi vzpomínky na to pěkné a nedokážu je zahnat. mám je v sobě silně zaryté. Bylo to vcelku s nimi štastně prožité období. KOlikrát se mi nechtělo vzdálit se od domova, nebo chodit do školy, protože štastná jsem se cítila jen s nimi- mezi svými. Nějak se s tím pořád nemůžu srovnat a zvyknout si na nové. Pocitová touha vráti čas zpět. To nové je taky fajn, ale není to ono. Jako bych ztratila něco vyznamného - svou hlubokou radost a dlouholeté vztahy. Nevím, jestli mě spraví nějaká homeopatika, ale věřím, že by se mi mohlo trochu ulevit a lépe si to zpracovat - abych se nad tím tak netrápila a mohla zase cítit radost z nového, tj. opustila staré - mám zvolit ignatiu, pulsatillu nebo natru muriaticum? Našla jsem se částečně v každé, abych pravdu řekla,ale má se prý volit jen jeden lék.