Články ze světa homeopatie a alternativní medicíny
Najdete zde články týkající se homeopatické terapie a alternativní medicíny. Budou to články o homeopatické Materii medice, homeopatických zkouškách a homeopatických případech. Dále budeme uveřejňovat články pojednávající o gemmoterapii, Bachové terapii, fytoterapii, terapii tkáňovými solemi. Nezapomeneme samozřejmě ani na homeopatickou filozofii a postupy největších světových homeopatů a jejich žáků. A nakonec budeme prezentovat i naše praktické zkušenosti s homeopatickými softwary, které jsou na trhu dostupné pro studenty i praktiky homeopatické terapie.
Aconitum napellus (Acon.)
Oměj šalamounek je vytrvalá, prudce jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Jedná se asi o 50–150 cm vysokou vytrvalou rostlinu s podzemním oddenkem a řepovitými bulvami. Listy jsou střídavé, dolní dlouze řapíkaté, horní až přisedlé. Čepele jsou v obrysu mnohoúhelníkovité, dlanitě členěné, troj až pětisečné, oboustranně lysé, na rubu lesklé.Květy jsou nejčastěji tmavě modrofialové barvy a jsou uspořádány do květenství, hroznu někdy s postranními hrozny, na bázi květních stopek jsou listeny, na květních stopkách jsou pod květem listénce.Kalich je petaloidní, je barevný a napodobuje korunu, kališních lístků je 5, nejčastěji tmavě modrofialové, horní tvoří přilbu, která je vyklenutá, nejvýše stejně vysoká jak široká, kališní lístky jsou vně hustě zakřiveně chlupaté. Uvnitř jsou dva kornoutovité korunní lístky s nektárii, jsou prohnuté, hustě chlupaté, ostruha je na konci mírně hlavatá. Tyčinek je mnoho. Semeníky jsou většinou 2–3. Plodem je měchýřek, měchýřky jsou uspořádány do souplodí.
Čtěte více
Krajta královská (Python regius)
Krajta královská (Python regius) je menší had z čeledi hroznýšovitých. Tato krajta má hezké zbarvení, vyznačuje se minimální agresivitou a spíše plachostí, proto je často chována v teráriích. Dorůstá maximální velikosti 1,2 až 1,3 metru, výjimečně do 1,82 metru. Nepatří tedy k velkým druhům. Ve volné přírodě se vyskytuje na pobřeží západní a střední Afriky, od Senegalu na západě po Súdán a Ugandu na východě. Má malou hlavu výrazně oddělenou od zavalitého těla s nápadně krátkým ocasem. Zbarvena je hnědě se žlutými až bělavými skvrnami. Přes spánky se táhne po obou stranách úzký, žlutý pruh od tlamy až po krk. Pod tímto pruhem je tmavší pruh, který sahá až ke koutkům tlamy. Břišní strana je žlutě krémová. Kresba krajt královských na bocích často připomíná karikatury malých Marťánků a je u každého jedince velice variabilní. Existuje také mnoho barevných odchylek a variant, ať již jsou to albinotičtí, či xantoričtí jedinci, nebo s úplně odlišnou základní kresbou. V nebezpečí se stáčí do pevné koule s hlavou uvnitř, proto se jí v angličtině říká ball python (míčová krajta).
Čtěte více
Hroznýš královský (Boa constrictor)
Hroznýš královský (Boa constrictor) je had z čeledi hroznýšovitých vyskytující se ve střední a Jižní Americe. V současnosti je známo několik jednotlivých poddruhů, ačkoliv některé jsou kontroverzní. Charakteristickým znakem je silná, trojúhelníková hlava, výrazně oddělená od mohutného těla. Zbarvení hroznýšů královských sahá od červenohnědé přes červenošedou, až po žlutavé, oranžové, nebo tmavohnědé odstíny. Kresba na zádech je tvořena tmavými a světlými skvrnami, které mohou mít směrem k ocasu barvu oranžovo-červenou. Od špičky tlamy až ke krku se táhne tmavý pruh, na břišní straně je zbarvení tmavě krémové. Samice bývají větší než samci. Hroznýš královský dorůstá v zajetí do 2,5 – 3 metrů, v divoké přírodě ale až 4 metrů, přičemž samice mohou vážit i 10 – 15 kilogramů.
Čtěte více
Hadi v homeopatii
Hadi (Serpentes) jsou podřád plazů z řádu šupinatých (Squamata). Jsou to dravci vyznačující se dlouhým tělem bez končetin. Kostra se skládá z páteře a žeber, mohou mít až 400 obratlů. Mají pohyblivě spojenou lebku, kterou mohou v případě potřeby rozdělit a vykloubit si tak čelisti. Tělní orgány jsou protáhlé, z párových orgánů bývá většinou jeden zakrnělý. Oči pokrývají srostlá víčka. Zvláštností je Jacobsonův orgán umístěný uvnitř tlamy na vrchním patře, který slouží jako čichový orgán. Hadi jsou dokonalí lovci, jejich obvyklou kořistí jsou hlodavci a ptáci. Kořist loví obvykle pomocí jedu nebo škrcení. Kromě toho se vyskytují i určití potravní specialisté, jako je například vejcožrout (Dasypeltis), který se specializuje na požírání vajec.
Čtěte více
Pavouci v homeopatii
Pavouci (Araneae) jsou členovci s osmi nohama a chelicerami (klepítky), do kterých ústí vývod jedových žláz. Jsou největším řádem pavoukovců s vysokou druhovou rozmanitostí. Pavouci se vyskytují na každém kontinentu kromě Antarktidy a téměř v každém prostředí kromě vzduchu a moře. Anatomicky se pavouci od ostatních členovců liší tím, že většinou mají tělo rozděleno na dvě tagmata (funkční celky), hlavohruď a zadeček, která jsou spojena malou válcovitou stopkou (pedicelem). Na rozdíl od hmyzu nemají tykadla. Až na nejprimitivnější skupinu, sklípkoše (Mesothelae), mají pavouci ze všech členovců nejvíce centralizovanou nervovou soustavu, protože všechny jejich gangliony (nervové uzliny) se nacházejí v jednom místě v hlavohrudi. Na rozdíl od většiny členovců nemají ve svých končetinách téměř žádné extenzory (natahovače) a namísto toho je natahují hydraulickým tlakem. Zadečkové končetiny pavouků se vyvinuly ve snovací bradavky produkující pavučinová vlákna až z šesti druhů snovacích žláz, jež se nacházejí v zadečku. Pavučiny se mohou lišit velikostí, tvarem a množstvím použitého lepkavého vlákna. Zdá se, že kruhové pavučiny jsou jedny ze starších druhů pavučin. Pavouci vytvářející pavučinové vaky jsou rozšířenější a rozmanitější než křižákovití (kteří vytvářejí právě kruhové pavučiny).
Čtěte více
Vzácné plyny v homeopatii
Vzácné plyny (neboli ušlechtilé plyny) jsou členy 18. skupiny periodické tabulky. Mezi vzácné plyny patří helium, neon, argon, krypton, xenon a radon. Někdy se k nim připojuje ještě ununoctium, které patří do stejné skupiny, ale jeho vlastnosti zatím nejsou známy. Tyto prvky jsou velmi málo reaktivní, ale nejsou zcela netečné, takže označení netečné či inertní plyny je nepřesné. Příčinou nízké reaktivity a dalších specifických chemických vlastností je dokonalé zaplnění vnější elektronové slupky, protože atom se zaplněným valenčním orbitalem jen velmi těžko přijímá či ztrácí vazebný elektron.
Čtěte více
Kožní choroby a homeopatická léčba
GRAPHITES (GRAPH.) – Pro GRAPH. charakteristické vyrážky se nalézají po celém těle, ale obzvlášť na krku, okolo ucha a za ním (Kent, str. 288: ear, eruption, behind ears, cracks – ucho, vyrážka, za ušima, praskliny), na paži, na noze a v kolenním ohybu (Kent, str. 970: extremities, cracks, skin, joints, bends of – končetiny, rozpraskaná pokožka, klouby, ohyby, v; Kent, str. 1001: extremities, eruption, knee, hollow of – končetiny, vyrážka, koleno, dutiny, v). – Většina vyrážek mokvá. Výměšek je lepkavý, medově žlutý. (Kent, str. 1311: skin, eruptions, discharging, glutinous; discharging yellow – kůže, vyrážka, vyměšující sekret, lepkavý; výtok, žlutý). Akné na tváři vyměšující žlutý sekret odpovídá více léku CALC-S.
Čtěte více
665.23.08 Gentiana lutea (Hořec žlutý)
Hořec žlutý (Gentiana lutea) je statný druh hořce se žlutými květy, vyskytující se přirozeně v horách střední a jižní Evropy. V České republice není původní, byl však v některých našich pohořích vysazen. Rostlina je využívána ve farmacii, v lidovém léčitelství a při výrobě hořkých likérů. Hořec žlutý je statná, 50 až 110 cm vysoká vytrvalá bylina s nevětvenou přímou olistěnou lodyhou. Listy jsou nápadné, vejčitého tvaru, až 30 cm dlouhé, poněkud podobné listům kýchavice (Veratrum). Na bázi lodyhy je vyvinuta přízemní listová růžice. Lodyha je tlustá, dutá. Dolní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, horní jsou přisedlé. Listy mají velmi výraznou žilnatinu, tvořenou 5 až 7 souběžnými žilkami. Květenství je vrcholové, květy jsou natlačeny v paždí 2 až 6 párů listovitých listenů. Květy jsou pětičetné, oboupohlavné. Kalich je nepravidelný, s jedním zářezem sahajícím téměř až k bázi a s krátkými cípy. Koruna je jasně žlutá, s kratičkou trubkou a asi 2 až 3 cm dlouhými úzkými cípy. Nitky tyčinek jsou přirostlé k bázi koruny. Prašníky srůstají okolo čnělky v trubičku. Semena jsou světle hnědá, asi 3 mm dlouhá.
Čtěte více
665.33.15 Myosotis arvensis /Myos-a./ (Pomněnka rolní)
Popis Jsou to jednoleté nebo ozimé byliny s tenkými kořeny. Lodyha je 10–40 cm vysoká, přímá, tuhá, větvená, hustě odstála chlupatá. Listy jsou na obou stranách hustě odstálé chlupaté, dolní obkopinaté, horní postupně se zmenšující, široce kopinaté, na vrcholu zašpičatělé. Vijany bohaté, až 40květé, bez listenů. Květní stopky jsou za plodu delší než kalich. Kalich je trubkovitý, hustě porostlý rovnými a háčkovitými chlupy, kališní cípy jsou stejně dlouhé jako polovina kalicha. Koruna je kolovitá až nálevkovitá, korunní trubka bělavá, z kalicha nevyčnívá, korunní lem světle modrý až modrý, zřídka růžový. Tvrdky jsou vejcovité, s úzkým lemem po celém obvodu.
Čtěte více
Agrohomeopatie v praxi
Agrohomeopatie může na zahradě pomocí při houbové infekci, při útoku hlemýžďů, slimáků, plžů, mšic, housenek, ploštic a při letních popáleninách rostlin. Při použití homeopatie v zahradě jsou rostliny o moc silnější a zdravější a jsou také odolnější proti nemocem a škůdcům. Návod na přípravu roztoku: V půl litru vody rozpustíme 10 kuliček homeopatika a v čisté láhvi uložíme roztok na chladném a stinném místě. Před použitím roztok protřepeme a pak ho zředíme tak, že nalijeme třetinu roztoku do postřikovače a dolijeme ho 7 – 10 litrů. Pak roztok v postřikovači ještě protřepeme a vystříkáme na rostliny.
Čtěte více
Homeopatie a kašel
Před nedávnem jsem se zúčastnil semináře rakouského homeopata dr. Franze Swobody, který je znám svým praktickým přístupem ke svým pacientům a má velké klinické zkušenosti v léčbě chorob horních cest dýchacích. Největších úspěchů ve své praxi dosahuje díky zkušenosti homeopatických lékařů v minulosti, hlavně díky práci dr. Cyruse Maxwelle Bogera, který léčil hodně případů s postižením horních cest dýchacích. Základem léčby těchto případů je jeho menší dílo Therapeutics of Diphteria, Tonisillitis, Septic Sore Throat, etc., ve kterém shrnul své klinické zkušenosti po více jako dvacetileté praxi v léčbě těchto pacientů. Dr. Swoboda používá tyto poznatky ve své praxi a díky nim dokáže předepsat takové homeopatické léky, na které bychom ani nepomysleli. Dalším důležitým poznatkem jeho praxe je zvládnutí akutních případů, čímž můžeme často najít ten nejlepší lék pro pacienta dokonce i na jeho konstituci.
Čtěte více
Životní síla a homeopatie
Životní síla – uvědomil jsem si jeden fakt před 20 lety, že kromě Organonu neexistuje žádná kniha o životní síle. Je tisíce knih o homeopatii, ale ani jedna o životní síle. Jak je to možné, vždyť životní síla je základem homeopatie. Všechny Materie Mediky a Repertoria, jsou založeny na životní síle a homeopati mají povrchní znalosti o životní síle. Nevíme nic o její anatomii, nic o její fyziologii, o životní síle. Nevíme, kde je, co dělá, nevíme o ní vůbec nic. Něco málo se dozvíme na úvodních hodinách homeopatické filozofie pro začátečníky a to je vše.
Čtěte více