Vývoj a etiologie

Stav tohoto léku může být dědičný, což znamená přenos stavu Anacardia z rodiče na potomka, takže následující stav dítěte se odehrává už v réžii tohoto stavu. Další možnou příčinou je potlačení osobnosti dítěte rodiči, kdy dítě není za nic pochválené, naopak je nadmíru kritizováno a za každou maličkost trestáno, takže si začne o sobě myslet, že není dost dobré pro svou rodinu a ani okolí. Začne si o sobě myslet, že je špatné, že jeho chování i myšlenky jsou neadekvátní a proto se začne nadměrně kontrolovat, aby se neprojevilo negativně. Proto se začne objevovat pocit dvojí vůle, které mezi sebou soupeří.

Horská arnika. Rostlina horského pásma, z čeledě Compositae. Už v starověku ji vzpomínali jako „bylinku na nehody“.

Etiologie: Fyzické, psychické trauma, přetížení.

Indikace: Zranění, modřiny, podlitiny, krvácení, svalová horečka, operační zákroky, fyzická a duchovní zmlácenost, fyzické vyčerpání, krvavé, unavené oči.

Charakteristiky: Hlavní lék na onemocnění cév. Nemá rád, když se k němu přiblíží, nesnese dotek, chce, aby ho nechali na pokoji.

Symptomy: Pocit pohmoždění v celém těle nebo v poraněné části, který může být následkem horečnatého stavu, porodu, vyčerpání; má pocit tvrdé postele, vrtí se.

Zhoršení: horkem, vlhkem, dotekem.

Zlepšení: Klidem.

Indiánská ředkev. Rostlinka rostoucí v Americe, Číně, jejiž jed způsobuje podráždění mysli.

Etiologie: Zpěv, hovor.

Indikace: Dítě bez chuti k jídlu, bez nálady, hubené, s bolestí hlavy. Onemocnění hrdla, hrtanu, afty v ústech. Astma. Urémie.

Charakteristiky: Žíravé sekrety, bodavé bolesti. Mrzutý, tvrdohlavý pacient.

Symptomy: Pacient má ucpaný nos, vrtá se v něm. Kýchání. Charakteristická je suchost úst, nemocný si z nich trhá kůži. Bolestivý zánět, hluboké pohmožděniny, pálivé bolesti. Bolestivé broušení hrdla, má pocit jakoby měl otevřenou ránu v hrdle. Chrapot, přeskakování hlasu. Zvětšené krční žlázy. Bolest hlavy, která se zhoršuje když si pacient zabalí hlavu. Malá tvorba moče.

Zhoršení: projevem (přednesem), vlhkem, teplem, lehem.

ČELEĎ: UMBELLIFERAE (okoličnaté) = Daucaceae = mrkvovité = Apiaceae = miříkovité

Popis čeledi
Jedno-, dvou- nebo víceleté rostliny s dutými, článkovanými, jen výjimečně zdřevnatělými lodyhami. Jejich podzemní orgány jsou vytrvalé, silné kořeny nebo bulvy. Listy vyrůstají střídavě (někdy jsou horní vstřícné). Jsou pochvaté, bez palistů. Čepele mohu být jednoduché až složitě větvené. Květenství jsou hlávky nebo okolíky (jednoduché i složené) s listeny, které tvoří obalíky, a listenci, které tvoří obalíčky. Listeny a listence mohou být někdy zakrnělé, jindy zvýrazněné a zbarvené. Květy jsou oboupohlavné a pravidelné, v obalech a tyčinkách pětičetné. Spodní semeník srůstá ze dvou plodolistů. Kalich je často zakrnělý, nezřetelný. Koruna je vepředu hluboce dvoulaločná, dovnitř vykrojená. Plody jsou dvounažky, které se po dozrání dělí na dvě části. Nažky jsou různě zvrásněné a žebernaté, někdy prodloužené v zobánek. Rostliny obsahují v pletivech siličné kanálky, proto Apiaceae po rozemnutí výrazně voní. Některé druhy také produkují pryskyřice, toxiny a alkaloidy. Mnoho druhů je od sebe těžko rozeznatelných. Určovacími znaky znaky jsou např. chybějící obaly, obalíčky nebo oboje, dále vzhled nažek, nebo členění čepelí listů. Apiaceae se vyskytují hlavně v mírném pásmu na severní polokouli. Většinou se jedná o byliny. Květy jsou opylovány především hmyzem. Do čeledi řadíme přibližně 400 rodů se 3000 druhy. Některé druhy se pro výrazné aroma pěstují jako koření nebo kořenová zelenina, jiné našly uplatnění jako léčivky.